Směrnice EPBD – co mění v předpisech o výstavbě a energetické účinnosti?

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) představuje klíčový krok Evropské unie směrem k udržitelnému stavebnictví a ekologičtější budoucnosti. Jejím hlavním cílem je výrazné snížení energetické spotřeby budov v celé EU a dosažení nulových emisí do roku 2050. Nejnovější verze této legislativy, známá jako EPBD IV, byla schválena Evropským parlamentem dne 13. března 2024 a přináší řadu zásadních změn, které se dotknou jak novostaveb, tak stávajících objektů. Jedním z hlavních pilířů směrnice je snižování emisí skleníkových plynů, což je zásadní krok v boji proti klimatickým změnám. Důraz je rovněž kladen na širší využívání obnovitelných zdrojů energie – a to jak při výstavbě, tak při rekonstrukcích. Tato opatření přibližují evropské stavebnictví k dlouhodobé udržitelnosti. Energetická renovace budov se stává nezbytnou podmínkou pro dosažení klimatických cílů, ať už se jedná o nové domy nebo starší objekty. Jak se směrnice promítá do praxe? Typickými příklady jsou:

• Zateplení starších panelových domů – snižuje tepelné ztráty a náklady na vytápění.
• Výměna nevyhovujících oken – zlepšuje tepelnou izolaci a komfort bydlení.
• Instalace solárních panelů – zejména na střechy veřejných budov, jako jsou školy, přináší úspory i ekologické výhody.

Tyto konkrétní kroky přinášejí nejen úspory v nákladech na energie, ale i ekologické benefity, které pocítíme všichni – dnes i v budoucnu. Nová směrnice 2024/1275, která nahradí dosavadní předpis 2010/31/EU, vstoupí v platnost 30. května 2026. Tento legislativní posun však není pouze o vyšší energetické efektivitě. Je to také impuls pro inovace, technologický rozvoj a modernizaci stavebnictví. Otázkou zůstává, jak rychle se jednotlivé členské státy dokážou přizpůsobit novým požadavkům a jaké konkrétní nástroje a strategie zvolí k jejich naplnění. Cesta k uhlíkově neutrálním budovám nebude jednoduchá. Vyžaduje spolupráci odborníků, investorů, politiků i široké veřejnosti. Pokud se však do tohoto úsilí pustíme společně, máme reálnou šanci na skutečně zelenou budoucnost.

Cíle a význam směrnice EPBD IV

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) představuje klíčový krok Evropské unie směrem k dosažení klimatické neutrality ve stavebnictví do roku 2050. Tato legislativa je součástí širší strategie EU, která reaguje na klimatické výzvy a zároveň usiluje o modernizaci každodenního života obyvatel. Co konkrétně směrnice přináší? Zavádí povinné minimální standardy energetické náročnosti nejen pro nové stavby, ale i pro stávající budovy. Každý členský stát EU musí vypracovat vlastní národní plán renovace, který stanoví cíle pro roky 2030, 2040 a 2050. Hlavním cílem je zvýšit energetickou efektivitu budov, zejména prostřednictvím modernizace starších objektů. Renovace stávajících budov se stává jedním z hlavních pilířů směrnice. Nejde pouze o úsporu energie, ale také o snižování emisí skleníkových plynů. Klíčovou otázkou zůstává, jaké nástroje a strategie mohou státy využít, aby změny byly dlouhodobě udržitelné a efektivní.

Přechod k budovám s nulovými emisemi do roku 2050

Jedním z hlavních cílů směrnice EPBD je, aby do roku 2050 vznikaly výhradně budovy s nulovými emisemi. Už do roku 2030 by měly všechny nové stavby vykazovat téměř nulovou spotřebu energie a zároveň nevypouštět žádné emise uhlíku z fosilních paliv. Od roku 2026 bude navíc povinné hodnotit globální oteplovací potenciál každé budovy v průběhu celého jejího životního cyklu. Tento přístup umožní komplexně posoudit dopad staveb na životní prostředí v dlouhodobém horizontu. Transformace stávajících budov na objekty s nulovými emisemi vyžaduje nejen technologické inovace, ale i nový přístup k urbanismu, plánování a výstavbě. Mezi klíčové nástroje patří:

• Inteligentní energetické systémy – zajišťují efektivní řízení spotřeby a výroby energie.
• Využití tepelných čerpadel – ekologická alternativa k tradičním zdrojům vytápění.
• Instalace fotovoltaických panelů – podpora vlastní výroby obnovitelné energie.
• Promyšlené plánování městské infrastruktury – integrace energetických řešení do urbanistického rozvoje.

Výzvou zůstává, jak tyto strategie urychlit a zároveň zajistit jejich ekonomickou udržitelnost a sociální spravedlnost.

Role směrnice EPBD v Zelené dohodě pro Evropu

Směrnice EPBD je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality do poloviny 21. století. Tato dohoda zahrnuje široké spektrum opatření – od snižování emisí až po podporu obnovitelných zdrojů energie. EPBD do této strategie zapadá tím, že:

• stanovuje přísná pravidla pro energetickou náročnost budov,
• podporuje systematickou renovaci stávajícího fondu budov,
• přispívá k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky,
• posiluje roli budov jako aktivních prvků v boji proti klimatické změně.

Budovy nejsou jen pasivní kulisou našeho života – stávají se aktivními hráči v přechodu na udržitelnou ekonomiku. Klíčovou otázkou zůstává, jak mohou další evropské politiky – například v oblasti financování, výzkumu nebo inovací – přispět k úspěšné implementaci této směrnice.

Zásada energetické účinnosti v první řadě

Jedním ze základních principů směrnice EPBD je zásada energetické účinnosti v první řadě. V praxi to znamená, že při rozhodování o výstavbě nebo rekonstrukci by měla být úspora energie vždy hlavní prioritou. Tato zásada se promítá do všech fází stavebního procesu – od plánování přes návrh až po realizaci. Proč je to důležité? Protože právě tímto přístupem lze dosáhnout dlouhodobě udržitelných a efektivních řešení ve stavebnictví. Při návrhu nové budovy se doporučuje:

• Využít pasivní solární zisky – orientace a tvar budovy mohou výrazně ovlivnit spotřebu energie.
• Optimalizovat orientaci stavby vůči slunci – maximalizace přirozeného osvětlení a tepelného zisku.
• Zvolit kvalitní tepelnou izolaci a okna – minimalizace tepelných ztrát.
• Integrovat obnovitelné zdroje energie – například solární panely nebo geotermální systémy.

Otázkou zůstává, jaké konkrétní nástroje, regulace a pobídky zajistí, že tato zásada nezůstane pouze na papíře, ale bude skutečně uplatňována v praxi napříč evropským stavebnictvím.

Minimální normy energetické náročnosti pro stávající budovy

Čtvrtá revize směrnice EPBD přináší zásadní změnu v přístupu k energetické náročnosti budov. Nejde už jen o úsporu energie, ale také o výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Jedním z hlavních nástrojů jsou nově zavedené minimální normy energetické náročnosti pro stávající budovy. Tyto normy slouží jako výchozí bod pro renovace a modernizace, které mají přiblížit budovy současným požadavkům na udržitelnost a efektivitu. Směrnice zároveň počítá s pravidelnou aktualizací těchto norem, aby reflektovaly technologický pokrok a měnící se klimatické podmínky. Tento flexibilní přístup má za cíl nejen snížit dlouhodobou spotřebu energie, ale také motivovat vlastníky nemovitostí k investicím do úsporných řešení. Jaké kroky vedou k dosažení požadované úrovně energetické náročnosti?

• Stanovení minimálních standardů pro různé typy budov
• Pravidelná revize a zpřísňování norem
• Podpora renovací prostřednictvím dotačních programů
• Vzdělávání a informování vlastníků o výhodách úsporných opatření

Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu

Jednou z klíčových novinek směrnice EPBD je zohlednění celkového dopadu budovy na klima během jejího životního cyklu. To znamená, že se nehodnotí pouze spotřeba energie během provozu, ale i emise spojené s výstavbou, údržbou a demolicí. Tento přístup se zaměřuje především na novostavby a přináší nové možnosti při výběru materiálů a technologií. Volba recyklovaných materiálů nebo instalace úsporných systémů může výrazně snížit uhlíkovou stopu budovy. Výhody tohoto přístupu:

• Komplexní pohled na environmentální dopad budovy
• Podpora udržitelných stavebních materiálů
• Možnost optimalizace návrhu z hlediska emisí CO₂
• Větší důraz na cirkulární ekonomiku ve stavebnictví

Výzvou zůstává začlenění tohoto přístupu do běžného plánování a navrhování tak, aby se udržitelnost stala standardem, nikoli výjimkou.

Certifikát energetické náročnosti a jeho nové náležitosti

Certifikát energetické náročnosti slouží jako „průkaz totožnosti“ budovy z hlediska její spotřeby energie. Nová pravidla směrnice EPBD zpřesňují jeho obsah, aby byl srozumitelnější nejen pro odborníky, ale i pro běžné uživatele. Co nově certifikát obsahuje?

• Detailní údaje o spotřebě energie
• Konkrétní doporučení pro zlepšení energetické účinnosti
• Informace o emisích CO₂
• Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie

Díky těmto změnám se z certifikátu stává praktický nástroj pro rozhodování při koupi, pronájmu nebo rekonstrukci nemovitosti. Může například doporučit zateplení obvodových stěn nebo výměnu neefektivního topného systému. Pomáhá tak majitelům snižovat náklady a zvyšovat komfort bydlení.

Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení

Moderní budovy už nejsou jen o izolaci a úsporných spotřebičích. Stále větší roli hrají chytré technologie, které umožňují efektivní řízení spotřeby energie. Směrnice EPBD proto zavádí ukazatel připravenosti pro chytrá řešení, který hodnotí, jak dobře je budova připravena na integraci inteligentních systémů. Co tento ukazatel sleduje?

• Možnost automatického řízení vytápění, chlazení a osvětlení
• Integraci s obnovitelnými zdroji energie
• Schopnost reagovat na potřeby uživatelů v reálném čase
• Kompatibilitu s digitálními platformami a senzory

Tento ukazatel podporuje digitalizaci staveb a jejich přeměnu na inteligentní, udržitelné prostory. Představte si budovu, která sama reguluje teplotu podle počtu osob uvnitř – šetří energii, aniž by snižovala komfort. Chytré technologie tak mohou sehrát klíčovou roli v budoucím energetickém systému.

Nástroje pro plánování a realizaci renovací

Chceme-li do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, bez efektivních nástrojů pro plánování a realizaci renovací to nepůjde. Směrnice EPBD IV zavazuje členské státy EU k vytvoření národních plánů renovace budov, které nejsou jen formálními dokumenty. Tyto plány musí zahrnovat:

• Analýzu investičních potřeb
• Přehled dostupných možností financování
• Strategii pro systematické řízení renovací
• Respektování budoucích energetických standardů

Jinými slovy, tyto plány tvoří základní rámec pro promyšlenou a koordinovanou renovaci budov. Bez nich by celý proces postrádal řád a směřoval by k neefektivnímu chaosu.

Vnitrostátní plán renovace budov a jeho struktura

Každý vnitrostátní plán renovace budov by měl poskytovat komplexní přehled o:

• Současném stavu budov v dané zemi
• Hlavních bariérách, které brání jejich modernizaci
• Časovém harmonogramu s konkrétními cíli

Například: Kolik budov se má každoročně zrenovovat? Díky těmto milníkům lze průběžně vyhodnocovat, zda se daří naplňovat stanovené cíle. Směrnice EPBD zároveň zdůrazňuje, že tyto plány nesmí zůstat jen na papíře. Mají být praktickým nástrojem pro dosažení bezemisního fondu budov do poloviny století. Jinými slovy – musí přinášet konkrétní výsledky, ne jen sliby. Otázka k zamyšlení: Jaké konkrétní kroky mohou státy podniknout, aby odstranily tržní překážky a zajistily, že jejich plány nezůstanou jen v šuplíku?

Pas pro renovaci budovy jako podpora postupné modernizace

Pas pro renovaci budovy je individuální plán modernizace, který slouží jako průvodce na cestě k energeticky úspornějšímu bydlení. Tento nástroj, zavedený v rámci směrnice EPBD, pomáhá vlastníkům nemovitostí tím, že:

• Identifikuje doporučená opatření ke zvýšení energetické účinnosti
• Navrhuje ideální načasování jejich realizace
• Umožňuje rozložit investice v čase
• Podporuje postupný přechod k udržitelnému bydlení

Pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí investovat do rozsáhlé renovace najednou, je pas ideálním řešením. Umožňuje postupné kroky bez zbytečného stresu, přičemž každý krok přispívá k vyšší energetické efektivitě. Otázka k zamyšlení: Mohou se tyto pasy stát běžnou součástí rozhodování vlastníků budov? Pomohou jim činit informovaná rozhodnutí a přiblížit se k energeticky efektivní budoucnosti?

Integrované přístupy na úrovni oblastí

Integrované přístupy na úrovni oblastí znamenají, že se renovace neřeší izolovaně – dům po domě – ale koordinovaně v rámci celých lokalit, jako jsou ulice, čtvrti nebo bytové komplexy. Tento přístup přináší:

• Vyšší efektivitu díky sdílení zdrojů a know-how
• Nižší náklady díky úsporám z rozsahu
• Rychlejší realizaci díky centralizovanému plánování
• Posílení komunitní spolupráce a sociální soudržnosti

Směrnice EPBD tento model podporuje, protože vytváří synergii mezi jednotlivými projekty. Ty se navzájem doplňují, posilují a umožňují efektivnější využití dostupných zdrojů. Navíc takový přístup výrazně zlepšuje kvalitu života v komunitách – nejen z hlediska energetické účinnosti, ale i sociálního prostředí. Otázka k zamyšlení: Jak konkrétně mohou tyto integrované strategie pomoci nejen splnit požadavky směrnice, ale i vytvořit prostředí, ve kterém se bude lépe žít?

Technické systémy budov a jejich optimalizace

V době, kdy se udržitelnost a energetická úspornost stávají prioritou, nabývají technické systémy budov na zásadním významu. Ať už jde o vytápění, chlazení, větrání, osvětlení nebo automatizaci – všechny tyto prvky společně určují, jak efektivně a pohodlně budova funguje. Směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive) přináší přísnější požadavky na instalaci a modernizaci těchto systémů, což je krok správným směrem – směrem k vyšší energetické efektivitě. Optimalizace však není jen o číslech a úsporách. Jde také o komfort a spolehlivost provozu. Pravidelná údržba a chytré řízení zajišťují hladký chod bez zbytečných výpadků. Například inteligentní termostaty dokážou automaticky přizpůsobit teplotu podle přítomnosti osob v místnosti – šetří tak energii, aniž by si toho kdokoli všiml. Jaké technologie nás čekají dál? Jak mohou posunout technické systémy budov na zcela novou úroveň?

Solární energie v budovách jako standardní prvek

Solární energie už dávno není výsadou ekologických nadšenců. Solární panely a termické systémy se stávají běžnou součástí moderní výstavby. Díky nim si můžete vyrábět vlastní elektřinu přímo na střeše, snížit závislost na dodavatelích a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Směrnice EPBD aktivně podporuje využívání solární energie – nejen u novostaveb, ale i při rekonstrukcích starších objektů. Pro skutečné rozšíření solárních technologií je však potřeba:

• Jasná legislativa – která stanoví podmínky a podporu pro instalaci solárních systémů.
• Dostupné financování – aby byly technologie přístupné širšímu spektru investorů a domácností.
• Technická připravenost – včetně integrace do různých typů budov, včetně historických.
• Estetická řešení – například solární tašky, které se nenápadně začlení do střechy.

Co dalšího by mohlo urychlit přechod k tomu, aby se solární energie stala běžnou součástí každé budovy?

Inteligentní budovy a digitalizace provozu

Digitalizace mění pravidla hry. Chytré budovy dnes využívají senzory, automatizaci a datovou analýzu, aby se samy přizpůsobily aktuálním podmínkám. Umí například:

• snížit spotřebu energie během špičky,
• upravit intenzitu osvětlení podle denního světla,
• optimalizovat vytápění a chlazení podle obsazenosti,
• zvýšit bezpečnost pomocí inteligentních systémů.

Směrnice EPBD zavádí ukazatel připravenosti na inteligentní řešení, čímž podporuje širší zavádění těchto technologií.

Výhody inteligentních budov:

• Nižší účty za energie
• Vyšší komfort pro uživatele
• Lepší bezpečnost a kontrola
• Flexibilita provozu

Představte si kancelář, která sama reguluje teplotu, světlo i větrání podle počtu lidí uvnitř. Jaké nové digitální nástroje nám pomohou, aby budovy byly ještě chytřejší, úspornější a flexibilnější?

Řízené větrání s rekuperací tepla pro vyšší komfort a úspory

Moderní větrací systémy s rekuperací tepla představují efektivní způsob, jak zajistit čerstvý vzduch bez zbytečných tepelných ztrát. Využívají teplo z odváděného vzduchu k ohřevu čerstvého vzduchu přiváděného dovnitř. Výsledkem je:

• nižší náklady na vytápění,
• příjemné vnitřní klima,
• lepší kvalita vzduchu,
• vyšší komfort a zdraví obyvatel.

Směrnice EPBD tyto technologie podporuje jako klíčovou součást moderní výstavby. V budoucnu se mohou tyto systémy propojit s:

• čidly kvality vzduchu,
• inteligentními domácnostmi,
• automatickým řízením podle počasí a obsazenosti.

Jaké další inovace by mohly ještě více zefektivnit větrání a zlepšit kvalitu vnitřního prostředí?

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily v nových i stávajících budovách

Počet elektromobilů roste – a s tím i potřeba dobíjecích stanic přímo v budovách. Směrnice EPBD proto stanovuje jasná pravidla: dobíjecí body by měly být součástí nejen nových staveb, ale i rekonstruovaných objektů. Výhody integrace dobíjecí infrastruktury:

• podpora udržitelné dopravy,
• snížení závislosti na fosilních palivech,
• vyšší atraktivita nemovitostí,
• možnost kombinace s obnovitelnými zdroji energie.

Instalace dobíjecích stanic není jen technickou výzvou, ale i příležitostí k inovaci. Například propojení s fotovoltaickým systémem umožňuje nabíjet auto přímo ze slunce. Jak mohou budovy ještě lépe reagovat na potřeby elektromobility a stát se aktivní součástí energetické transformace?

Sociální a ekonomické dopady

Směrnice EPBD přináší výrazné sociální a ekonomické důsledky. A co je na tom nejpodstatnější? Zdůrazňuje, že nikdo nesmí zůstat stranou – především ti, kdo jsou nejvíce ohroženi energetickou chudobou. Cílem je zajistit, aby přechod k úspornějším budovám probíhal spravedlivě, bez zbytečných bariér pro zranitelné skupiny obyvatel. Otázkou však zůstává: jak zajistit, aby právě tyto domácnosti měly přístup k potřebné pomoci a mohly se aktivně zapojit do změn? Bez konkrétních kroků a dostupných nástrojů to nepůjde. A právě zde začíná být situace složitější.

Opatření proti energetické chudobě

Energetická chudoba není jen suchý termín z legislativy. Je to skutečný problém, který zasahuje tisíce rodin. Když si lidé nemohou dovolit vytápět nebo ochlazovat své domovy, nejde jen o diskomfort. Jde o zdraví, důstojnost a každodenní život. Směrnice EPBD se snaží tuto realitu změnit prostřednictvím konkrétních opatření, která mají domácnostem ulevit a pomoci jim zvládnout přechod k energeticky efektivnějšímu bydlení:

• Finanční příspěvky na renovace – podpora pro domácnosti, které si nemohou dovolit investice do zateplení nebo modernizace.
• Technická podpora – pomoc při plánování a realizaci opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
• Poradenství a informační servis – zajištění přístupu k informacím a odbornému vedení.

Taková pomoc má dlouhodobý dopad – nejenže snižuje výdaje za energie, ale zároveň zlepšuje kvalitu bydlení. Výzvou zůstává, jak tyto iniciativy rozšířit a jaké další nástroje mohou přispět k trvalému a systémovému řešení.

Financování z Evropského sociálního klimatického fondu

V tomto směru hraje zásadní roli Evropský sociální klimatický fond. Funguje jako záchranná síť pro ty, kteří by jinak na potřebné změny nedosáhli. Díky tomuto fondu je možné financovat:

• Zateplení budov – snížení energetických ztrát a zvýšení komfortu bydlení.
• Modernizaci topných systémů – přechod na efektivnější a ekologičtější technologie.
• Další opatření vyplývající ze směrnice EPBD – například instalace obnovitelných zdrojů energie.

Chytré a cílené využití těchto prostředků může výrazně urychlit naplňování cílů směrnice a zároveň posílit sociální soudržnost. Kromě tohoto fondu existují i další cesty financování:

• Národní dotační programy – státní podpora pro renovace a energetické úspory.
• Spolupráce s obcemi a městy – lokální iniciativy a projekty zaměřené na udržitelné bydlení.
• Partnerství s neziskovými organizacemi – cílená pomoc zranitelným skupinám obyvatel.

Čím více zdrojů se propojí, tím větší je šance, že se změny skutečně dotknou všech, kdo je nejvíce potřebují. A právě v tom spočívá síla koordinovaného přístupu.

Dopady na vlastníky a uživatele budov

Směrnice EPBD se samozřejmě týká i vlastníků a uživatelů budov. A nejde jen o administrativu. Často je nutné investovat do renovací. Na první pohled to může znamenat vyšší náklady. Z dlouhodobého hlediska však přináší výhody:

• Nižší účty za energie – úspory v provozních nákladech.
• Větší komfort – lepší tepelná pohoda a zdravější prostředí.
• Vyšší hodnota nemovitosti – atraktivnější a udržitelnější bydlení.

Majitelé nemovitostí tak stojí před zásadní otázkou: jak to celé zvládnout? Možností je hned několik:

• Využití úvěrových nástrojů – financování renovací prostřednictvím výhodných půjček.
• Zapojení do dotačních programů – získání přímé finanční podpory.
• Rozložení renovací do více etap – postupné zlepšování bez nutnosti jednorázových vysokých investic.

Klíčem je promyšlený přístup a využití všech dostupných možností. Když se do toho pustíte s rozmyslem, může být cesta k udržitelnému bydlení nejen nutností, ale i příležitostí, která se vyplatí.

Implementace a kontrola plnění

Úspěšná implementace směrnice EPBD je klíčovým krokem na cestě Evropské unie k vyšší energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Nestačí však pouze politická vůle – nezbytná je aktivní spolupráce členských států, a to nejen mezi sebou, ale i s regionálními a místními samosprávami. Tato provázanost vytváří pevný základ pro to, aby se pravidla směrnice promítla do každodenní praxe. Každý členský stát má povinnost zavést konkrétní opatření a vytvořit funkční kontrolní mechanismy. Nestačí, aby směrnice existovala jen na papíře – musí být účinná v praxi. Národní plány jsou klíčovým nástrojem, který určuje, jakými kroky a strategiemi budou cíle směrnice naplněny. Tyto plány však musí být pravidelně aktualizovány – s ohledem na technologický vývoj, legislativní změny a aktuální potřeby trhu. Bez této dynamiky ztrácejí svůj význam. Zásadní otázka zní: Jak mohou členské státy sladit své úsilí tak, aby implementace směrnice EPBD nebyla jen formální povinností, ale skutečně přinášela měřitelné výsledky s reálným dopadem? Další informace a související sortiment najdete v kategorii Výměník tepla pro připojení tepelného čerpadla.

Skladem

Výměník tepla Ba-60-50 5/4" 100-200 kW

NT Ba-60-50

11 199,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Výměník tepla Ba-32-30 1" 30-65kW

NT Ba-32-30

3 899,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Výměník tepla Ba-32-90 1" 90-200kW

CZ-NT-Ba-32-90

10 199,00 Kč

Přidat do košíku

Role členských států a jejich povinnosti

Členské státy jsou hlavními nositeli odpovědnosti za uvedení směrnice EPBD do praxe. Jejich úkolem není pouze příprava národních plánů, ale také jejich pravidelné vyhodnocování a transparentní komunikace výsledků. Tyto zprávy nejsou pouhou formalitou – slouží jako zpětná vazba pro Evropskou komisi i veřejnost a posilují důvěru v celý proces. Další zásadní povinností je provádění pravidelných inspekcí technických systémů v budovách, jako jsou topení, ventilace a klimatizace. Tyto kontroly mají praktický význam:

Skladem

Výměník tepla Ba-27-40 5/4" 40-85kW

NT Ba-27-40

4 499,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Výměník tepla Ba-95-30 2" 120-200kW

NT Ba-95-30

16 499,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Výměník tepla Ba-95-40 2" (50) 150-250kW

NT Ba-95-40

18 499,00 Kč

Přidat do košíku

• Identifikují slabá místa v energetické výkonnosti budov.
• Navrhují konkrétní opatření ke zlepšení účinnosti.
• Přispívají ke snížení spotřeby energie a emisí.
• Podporují modernizaci technologií v zastaralých systémech.

Klíčovou výzvou zůstává: Jak zajistit, aby tyto inspekce nebyly jen byrokratickou povinností, ale skutečným nástrojem změny?

Zprávy o pokroku a inspekce technických systémů

Pravidelné zprávy o pokroku a inspekce technických zařízení tvoří páteř systému kontroly plnění směrnice EPBD. Umožňují:

• Sledovat vývoj v oblasti energetické účinnosti budov.
• Identifikovat slabá místa a oblasti s potenciálem pro zlepšení.
• Podpořit cílená politická rozhodnutí a investice.
• Zvýšit transparentnost a informovanost veřejnosti.

Inspekce systémů vytápění, chlazení a větrání přinášejí konkrétní data o ztrátách energie a navrhují řešení. Například v budovách s neefektivním topením může kontrola odhalit potřebu modernizace, která následně sníží spotřebu energie i emise. Otázkou zůstává: Jak zajistit, aby tyto kontroly vedly k reálným změnám a nebyly jen administrativní položkou?

Podpora z iniciativy Renovační vlna

Renovační vlna je ambiciózní iniciativa, jejímž cílem je urychlit přechod k energeticky úsporným a bezemisním budovám. V souladu se směrnicí EPBD si klade za cíl zdvojnásobit tempo renovací do roku 2030. To je zásadní nejen pro snižování emisí, ale i pro zlepšení kvality života obyvatel. Iniciativa nabízí komplexní balíček podpory, který odstraňuje překážky bránící renovacím:

• Finanční nástroje pro podporu investic do renovací.
• Technická asistence pro plánování a realizaci projektů.
• Legislativní úpravy usnadňující schvalovací procesy.
• Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie při rekonstrukcích.

Představme si tedy: Jak mohou členské státy, města, developeři a další aktéři tuto příležitost co nejlépe využít? Jaké nové a chytré přístupy mohou přinést skutečný průlom v tom, jak stavíme a renovujeme budovy – aby byly udržitelné, úsporné a příjemné k životu?

Budoucnost výstavby a renovací v EU

Stavebnictví v Evropské unii prochází zásadní transformací, kterou pohání především udržitelnost a energetická efektivita. Klíčovým nástrojem této změny je směrnice EPBD, jež zavádí nová pravidla – od snižování energetické náročnosti až po širší využití obnovitelných zdrojů. Cílem je vytvářet chytřejší, ekologičtější a odolnější budovy. Možná si kladete otázku: jaké konkrétní technologie za tím stojí? A co můžeme udělat my, abychom tyto ambiciózní cíle naplnili? Pojďme se podívat, co nás v oblasti výstavby a renovací čeká.

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie vs. budovy s nulovými emisemi

V evropském stavebnictví se dnes klade důraz na dva typy budov, které mají zásadně změnit přístup k výstavbě:

Rozdíl mezi nimi spočívá v míře ambicí. Zatímco první typ se zaměřuje na úspory, druhý usiluje o úplné odstranění emisí. To vyžaduje nové materiály, inovativní technologie a odlišý přístup k navrhování budov. Mezi klíčové technologie, které tento přechod umožňují, patří:

• Chytré řídicí systémy – optimalizují spotřebu energie v reálném čase,
• Špičkové izolační materiály – minimalizují tepelné ztráty,
• Adaptivní fasády – reagují na změny počasí a zvyšují komfort uvnitř budovy.

Právě tyto inovace otevírají cestu k udržitelnější budoucnosti.

Elektrifikace budov jako cesta k dekarbonizaci

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit emise ve stavebnictví, je elektrifikace. V praxi to znamená nahrazení zastaralých systémů závislých na fosilních palivech – například plynových kotlů – moderními elektrickými technologiemi, jako jsou tepelná čerpadla. Směrnice EPBD tento přístup aktivně podporuje, protože přináší řadu výhod:

• Redukce emisí CO2,
• Možnost využití obnovitelných zdrojů energie,
• Zvýšení energetické soběstačnosti budov.

Pro maximální efektivitu je klíčové propojit decentralizované energetické systémy s chytrým řízením spotřeby. Tento přístup nejen šetří energii, ale také stabilizuje elektrickou síť – což je zásadní v době rostoucí poptávky po elektřině.

Oběhové hospodářství v budovách a udržitelnost ve stavebnictví

Oběhové hospodářství přináší do stavebnictví nový, udržitelný přístup. Místo tradičního modelu „vyrob–použij–vyhoď“ se zaměřuje na:

• Opakované využívání materiálů,
• Recyklaci stavebních prvků,
• Prodloužení životnosti komponent.

Směrnice EPBD tento model podporuje jako součást širší strategie udržitelnosti. Výsledkem je méně odpadu, nižší náklady a větší odolnost vůči výkyvům cen surovin. Moderní architekti a stavitelé již dnes využívají:

• Recyklované materiály,
• Modulární konstrukce,
• Demontovatelné budovy pro opětovné použití komponent.

Inspirativním příkladem je projekt, kde byly nosné prvky vytvořeny z repasované oceli. Výsledek? Ekologické a zároveň ekonomicky výhodné řešení, které ukazuje směr budoucí výstavby.

Energeticky nejnáročnější budovy jako priorita renovací

Podle směrnice EPBD by se měly nejvíce energeticky náročné budovy stát prioritou při renovacích. Tyto stavby, často postavené v minulém století, spotřebovávají výrazně více energie než moderní objekty. Jejich renovace je nejrychlejší cestou ke snížení celkové spotřeby energie v EU. Renovace může zahrnovat:

• Zateplení obvodových stěn – snižuje tepelné ztráty,
• Výměnu oken – zlepšuje tepelnou izolaci,
• Modernizaci systémů vytápění a ventilace – zvyšuje účinnost,
• Instalaci chytrých senzorů a automatizovaných řídicích systémů – optimalizuje provoz budovy.

Díky digitalizaci lze provoz budovy řídit v reálném čase. To přináší nižší spotřebu energie, vyšší komfort pro obyvatele a efektivnější provoz. Výsledek? Trojí přínos – ekologický, ekonomický i sociální. A to už za tu námahu rozhodně stojí.

Digitální nástroje a inovace

Moderní technologie a digitální nástroje jsou dnes nepostradatelné pro zajištění energetické efektivity budov. Evropská směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive) klade na jejich využívání stále větší důraz – a oprávněně. Díky těmto nástrojům lze lépe řídit spotřebu energie, optimalizovat provoz a především zajistit soulad s principy udržitelnosti, které Evropa nezbytně potřebuje. Hlavní přínos digitálních řešení spočívá v možnosti detailního sledování energetického chování budov. Získaná data tvoří základ pro chytrá rozhodnutí a efektivní řízení provozu. Ale to není vše. Digitální technologie přinášejí i další výhody, které pomáhají naplňovat požadavky EPBD v praxi:

• Optimalizace provozu – úspora nákladů a energie díky přesnému řízení systémů.
• Prediktivní údržba – včasné odhalení problémů a snížení rizika poruch.
• Vyšší komfort uživatelů – přizpůsobení prostředí aktuálním potřebám.
• Podpora udržitelnosti – snížení emisí a ekologické zátěže.

Digitální dvojče budovy pro sledování výkonnosti

Digitální dvojče je virtuální model budovy, který v reálném čase zobrazuje její aktuální stav a chování. Tento nástroj věrně kopíruje fyzický objekt a umožňuje sledovat jeho energetickou výkonnost. Pomocí interaktivních simulací lze snadno zjistit, jak různé faktory – například počasí nebo provozní režimy – ovlivňují spotřebu energie. Hlavní výhody digitálního dvojčete:

• Okamžitá reakce na změny – možnost rychle upravit nastavení a šetřit náklady.
• Prediktivní údržba – identifikace potenciálních problémů dříve, než nastanou.
• Optimalizace provozu – přizpůsobení systémů aktuálním podmínkám.
• Podpora rozhodování – na základě přesných dat a simulací.

V chytrých budovách je digitální dvojče téměř nepostradatelné. Nejenže zvyšuje efektivitu, ale také otevírá nové možnosti v oblasti udržitelného provozu. Otázkou zůstává: kam až se tato technologie může posunout a jaké další výhody přinese?

Energetický management a automatizace provozu

Efektivní energetický management a automatizace provozu tvoří základ moderní správy budov. Cílem je řídit spotřebu energie chytře, efektivně a s minimálními ztrátami. To je zároveň jedním z hlavních požadavků směrnice EPBD, která podporuje zavádění systémů energetického managementu jako klíčového nástroje pro snižování energetické náročnosti. Automatizace technických systémů – jako je vytápění, osvětlení nebo ventilace – přináší nejen úspory, ale i vyšší komfort pro uživatele. Pokud jsou tyto systémy propojeny s digitálními platformami, mohou se dynamicky přizpůsobovat aktuálním podmínkám i potřebám lidí uvnitř budovy. Budoucnost energetického managementu:

• Integrace umělé inteligence – pro prediktivní řízení a optimalizaci spotřeby.
• Strojové učení – pro neustálé zlepšování provozních strategií.
• Propojení s IoT zařízeními – pro detailní monitoring a řízení v reálném čase.
• Automatizované rozhodování – na základě dat a algoritmů bez nutnosti lidského zásahu.

Tyto technologie mohou posunout energetickou efektivitu budov na zcela novou úroveň a přispět k dosažení klimatických cílů EU.

Odborné diskuse a vývoj legislativy

Implementace směrnice EPBD, jejímž cílem je zvýšit energetickou účinnost budov, není jen otázkou sepsání zákona. Legislativní rámec sám o sobě nestačí. Skutečný pokrok nastává tehdy, když se propojí odborné znalosti a legislativní praxe. Právě otevřený dialog mezi odborníky a zákonodárci přináší řešení, která nejsou jen teoretická, ale fungují i v praxi – a zároveň zohledňují technické možnosti i právní limity. Jak ale taková spolupráce vypadá v praxi? Které formy komunikace a sdílení informací skutečně fungují? A co by mohlo celý proces zjednodušit nebo urychlit? Tyto otázky si dnes kladou nejen experti, ale i zákonodárci. Bez vzájemného porozumění a sdílení zkušeností se totiž žádný posun neuskuteční.

Fórum Saint-Gobain o EPBD IV a jeho závěry

Jedním z klíčových míst pro diskusi o dopadech nové legislativy bylo Fórum Saint-Gobain o EPBD IV. Atmosféra byla živá – odborníci, zástupci firem i státní správy se zde setkali, aby si vyměnili názory a zkušenosti. Diskutovalo se o:

• dopadech směrnice na výstavbu a renovace,
• praktických změnách, které bude nutné zavést,
• hlavních překážkách při implementaci,
• potřebě jednotných standardů pro měření energetické účinnosti.

Jedním z hlavních závěrů byla nutnost lepší koordinace mezi projektanty, dodavateli a regulátory. Zazněly také návrhy na zavedení jednotných pravidel pro měření a porovnávání energetické účinnosti – protože bez jasných metrik nelze efektivně vyhodnocovat pokrok. Taková setkání mají zásadní význam. Propojují odborníky napříč sektory, umožňují sdílení osvědčených postupů a vytvářejí prostor pro výměnu zkušeností. Otázkou zůstává, zda existují i další platformy, které by mohly urychlit přechod ke stavebnictví šetrnějšímu k přírodě i financím.

Úloha odborníků jako Nathalie Marková při implementaci směrnice

Nathalie Marková, ředitelka odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, hraje klíčovou roli v implementaci směrnice. Nejde jen o jméno na vizitce – má v rukou strategii i konkrétní nástroje, jak ji uvést do praxe. Co je však zásadní: aktivně komunikuje s odbornou veřejností, konzultuje návrhy a jedná s evropskými partnery. Je v terénu, nikoli za zavřenými dveřmi. Díky jejím zkušenostem se daří překládat technické požadavky do konkrétních kroků, které dávají smysl i v českém prostředí. Odborníci jako ona jsou klíčem k tomu, aby se energeticky úsporná řešení stala realitou, nikoli jen vizí. Otázkou však zůstává: Jak zajistit, aby hlas odborníků nezanikl při finálním rozhodování? Jak překlenout propast mezi návrhem a výslednou podobou zákona? Možná je čas přemýšlet o nových nástrojích participace – takových, které odborníkům nejen dají prostor, ale zajistí, že budou slyšet a bráni vážně.

Čtěte také

• Jaký deskový výměník pro tepelné čerpadlo?
• Deskový výměník tepla – princip fungování a použití v topných instalacích
• Tepelné čerpadlo a fotovoltaika – ideální kombinace pro úsporu energie
• Deionizovaná nebo Demineralizovaná voda v topném systému