Pokud máte v systému deskový výměník tepla - nebo plánujete jeho instalaci - podívejte se, jaké chyby se při montáži tohoto zařízení nejčastěji dělají. Díky tomu se vyhnete chybám a zdlouhavým opravám, nebo budete moci zkontrolovat, zda instalatér provedl připojení správně. Nebo už máte výměník a váš systém nefunguje správně? Přečtěte si článek, zjistěte více a diagnostikujte problém.
Častým problémem je nákup výměníku „od oka“, bez přesného výběru konkrétního tepelného výkonu systému. Příliš malý výměník nebude schopen přenést požadované množství energie, což vede k nedostatečnému vytápění budovy nebo problémům s TUV. V tomto příspěvku se podrobně nezabýváme výběrem zařízení, ale spíše montážními chybami - nicméně v případě špatného výběru zařízení - ani jeho správné připojení nám moc nepomůže. Více najdete v níže uvedeném článku.
Deskové výměníky tepla jsou velmi účinná zařízení používaná v topných, chladicích a sanitárních systémech. Jejich správná funkce však do značné míry závisí na správné montáži a připojení. Bohužel se montážní chyby vyskytují poměrně často, protože to není běžné zařízení a i instalatéři často nemají velké zkušenosti s výběrem nebo samotným připojením. To může vést ke snížení účinnosti, poruchám nebo dokonce poškození zařízení. Zde jsou nejčastější chyby při připojování deskových výměníků tepla.
Většina deskových výměníků tepla jsou protiproudá zařízení. Protiproudý výměník tepla by měl být vždy připojen v protiproudém uspořádání – to znamená, že média proudí v opačných směrech (vzájemně). Tento způsob zajišťuje nejvyšší účinnost výměny tepla. Častou chybou je souběžné připojení – tedy média proudí stejným směrem – což výrazně snižuje účinnost výměníku. Taková chyba může způsobit ztrátu až 30-50% výkonu deskového výměníku, což samozřejmě povede k nesprávné funkci systému. Pokud bychom nenainstalovali výrazně předimenzovaný výměník, např. 2-3krát větší, než je potřeba, předimenzování by pokrylo pokles výkonu způsobený nedodržením protiproudého připojení.
V případě výměníků Nordic Tec, stejně jako u jiných výrobců, mají deskové výměníky na štítku šipky připomínající protiproud.
Důležitá věc - v případě výměníků Nordic Tec můžete volně měnit směry proudění (při zachování protiproudu). To znamená, že nezáleží na tom, kterým směrem proudí kapalina v daném kanálu, za předpokladu, že druhý kanál bude protiproudý vůči prvnímu. To však nemusí platit u jiných výrobců nebo značek výměníků.
V systému by měly být použity síťové filtry (min. 500 mikronů) před vstupem do výměníku tepla (z každé strany), aby byl chráněn před nečistotami: kovovými částicemi, rzí, pískem nebo usazeninami. Absence filtrů vede k ucpávání kanálů, což má za následek snížení výkonu nebo trvalé poškození výměníku. Ucpaný výměník lze často ještě vyčistit - ale nikdy není záruka, proto může být trvale poškozen, pokud se zapomenou filtry.
V naší práci s výměníky tepla jsme se setkali s mnoha zajímavými přístupy - například jeden instalatér měl ve zvyku nejprve testovat, zda výměník funguje - a teprve potom přidával filtry. Pro lidi s větší představivostí nebude překvapením, že právě při zapnutí čerpadel, tedy při prudkém pohybu vody, je riziko nasátí nečistot do výměníku největší. Pak se ten mistr divil, že po několika týdnech, někdy po 1 sezóně, výměník přestal fungovat, ale trval na tom, že nemůže být znečištěn. Je třeba jasně říci - filtry by měly být před výměníkem již při prvním testovacím spuštění.
Jako zajímavost uveďme také, že jsme se kdysi setkali s dalším zajímavým nápadem - tj. jeden instalatér si všiml, že něco nefunguje správně a podezříval problémy s průtokem média v systému. Z tohoto důvodu - aby to zlepšil... demontoval filtry před výměníkem. Nechme to bez komentáře.
Pamatujme také, že přítomnost filtrů neznamená, že výměník by neměl být občas vyčištěn, stojí za to to dělat, např. jednou za 1 nebo 2 sezóny.
Je také dobré si uvědomit, že žádný výrobce neuvádí, jaké filtry by se měly nakonec montovat. Je třeba posoudit stav systému. Nejčastěji se za nezbytné minimum považuje síťový filtr. V některých starých otevřených systémech však může být také oprávněný magnetický filtr nebo separátor. K posouzení je třeba mít trochu zkušeností a posoudit stav systému na místě.
✅ Důležitou informací je také to, že filtry by měly být instalovány před deskovými výměníky i v případě jejich montáže v nových uzavřených systémech v moderní výstavbě, nejen u starých a opotřebovaných potrubí.
Deskový výměník, aby mohl být správně odvzdušněn, by měl být namontován svisle. Od tohoto pravidla mohou existovat výjimky, které jsou pečlivě vybrány projektanty, např. v některých stanicích teplé vody nebo logo-termech. Rozhodně bychom však neměli montovat výměník v horizontální poloze, na boku atd. Nejhorší polohou je jeho umístění „na zádech“, tj. s připojeními nahoru, v takovém případě se prakticky okamžitě ucpe.
Shrnutím - pokud výměník není připojen ve svislé poloze, je otázkou času, kdy se odvzdušní a zablokuje průtok. Stane se to spíše dříve než později.
Deskové výměníky mají přesně stanovené provozní parametry (provozní tlak a maximální teplota), které nelze překračovat. Bohužel se stává, že se výměníky instalují do systémů, kde jsou tyto podmínky překročeny, např. v parních systémech nebo s čerpadly příliš velkého výkonu. Důsledkem mohou být netěsnosti nebo trvalé poškození desek. Jde spíše o nevhodný výběr než o samotnou montáž, ale stojí za to připomenout i tuto otázku.
V systému kapalina-kapalina dochází méně často k překročení provozních tlaků - v tomto případě se to může stát spíše v situacích, kdy používáme běžný deskový výměník tepla pro freon - místo speciálního vysokotlakého freonového výměníku.
Stejně jako výše - je to otázka, kterou bychom měli řešit spíše ve fázi výběru. Nejčastěji se však jedná o připojení běžného výměníku tepla kapalina-kapalina (jako např. Nordic Tec Ba-12, Ba-23, Ba-16, Ba-27, Ba-32 nebo podobné) k použití s tepelným čerpadlem jako kondenzátor, tj. s plynnými médii. Samozřejmě výměník kapalina-kapalina není certifikován pro freon a podobná média, hrozí netěsnost výměníku a zařízení v takovém použití ztrácí záruku.
Dalším případem je např. používání standardních výměníků tepla pro bazény, místo použití dražších bazénových výměníků. To je někdy motivováno neznalostí, někdy touhou ušetřit - ale stojí za to vědět, že zde existuje riziko netěsnosti zařízení, protože deskový výměník pájený mědí nebude v dlouhodobém horizontu odolný vůči tak vysokým koncentracím chloru nebo chemikáliím pro úpravu bazénové vody.
Podobná situace je např. při používání deskových výměníků tepla - tj. standardních pro média jako podzemní voda, studniční voda, dešťová voda nebo říční voda. Přirozeně neošetřená voda obsahující minerální soli a různé prvky není totéž co voda v základním rozsahu upravená a je třeba to konzultovat s výrobcem nebo prodejcem, aby nedošlo ke ztrátě záruky.
Zanechat komentář