V době, kdy se klimatická krize a energetická nezávislost stávají každodenním tématem, nabývají obnovitelné zdroje energie na zásadním významu. Patří sem solární, větrná, vodní a geotermální energie, stejně jako biomasa – přírodní zdroje, které se samovolně obnovují a nezatěžují životní prostředí emisemi skleníkových plynů.
Obnovitelné zdroje nejsou jen ekologickým řešením – přinášejí i větší energetickou soběstačnost a snižují závislost na dovozu fosilních paliv. Díky technologickému pokroku a státní podpoře se stávají dostupnějšími pro domácnosti, podniky i celé obce.
Vývoj technologií v oblasti obnovitelných zdrojů je mimořádně dynamický. Dnešní řešení už dávno přesahují rámec rodinných domů a nacházejí uplatnění v městské infrastruktuře i průmyslu.
Moderní technologie umožňují aktivní zapojení spotřebitelů do výroby a správy energie – mění se role každého z nás.
Skladem
Skladem
Technologie samy o sobě nestačí. Rozhodující roli hrají politická rozhodnutí, legislativa a finanční podpora. Evropská iniciativa REPowerEU, která reaguje na energetickou krizi a snahu omezit závislost na ruském plynu, má přímý dopad i na českou energetickou politiku.
V České republice jsou k dispozici konkrétní programy, které podporují přechod na čistou energii:
Díky těmto programům se mohou do transformace energetiky zapojit nejen velké firmy, ale i běžní občané – ti, kteří chtějí snížit účty za energie a zároveň přispět k ochraně planety.
Co nás čeká dál? Jaké technologie ovládnou příští dekádu? A jak se promění role spotřebitelů, kteří se stále častěji stávají i výrobci energie?
Budoucnost obnovitelných zdrojů přináší nejen otázky, ale i obrovské příležitosti. Je to šance, jak vytvořit:
Každý z nás má možnost být součástí této změny – jako spotřebitel, výrobce i zodpovědný občan.
Obnovitelné zdroje energie – slunce, vítr, voda, geotermální teplo a biomasa – představují přírodní síly, které se neustále obnovují. Jejich hlavní výhodou je schopnost nahradit fosilní paliva, která zatěžují životní prostředí. Přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů a posilují energetickou nezávislost států. Díky technologickému pokroku a státní podpoře jsou dnes dostupnější a výkonnější než kdy dřív.
Moderní technologie mění způsob, jak energii vyrábíme, ukládáme i spotřebováváme. Solární panely na střechách, větrné turbíny na pevnině i moři, virtuální baterie, chytré sítě nebo tepelná čerpadla – to vše jsou inovace, které posouvají energetiku do nové éry.
Rozvoj obnovitelných zdrojů však není jen otázkou technologií. Politická rozhodnutí, legislativa a dotační programy hrají klíčovou roli. Například evropský plán REPowerEU má zásadní dopad i na českou energetiku. Finanční pobídky přitahují investory a otevírají cestu k udržitelným řešením pro domácnosti i firmy.
Jaké technologie a strategie ovlivní budoucnost obnovitelných zdrojů? A jaké výzvy i příležitosti přinese příštích pár let? Pojďme se na to podívat blíž.
Čtěte také: Jak se starat o topný kotel, aby zajistil jeho dlouhověkost?
Obnovitelné zdroje tvoří základ moderní a udržitelné energetiky. Využívají přírodní procesy, které se neustále obnovují, a nabízejí tak dlouhodobě stabilní a ekologické řešení. Mezi nejvýznamnější patří:
|
Typ zdroje |
Princip fungování |
Hlavní využití |
|---|---|---|
|
Solární energie |
Využívá sluneční záření |
Výroba elektřiny a tepla |
|
Větrná energie |
Přeměňuje pohyb vzduchu |
Výroba elektřiny |
|
Vodní energie |
Využívá pohyb vody |
Výroba elektřiny |
|
Biomasa |
Spaluje organický materiál |
Teplo, elektřina, biopaliva |
|
Geotermální energie |
Čerpá teplo z nitra Země |
Vytápění, výroba elektřiny |
Každý zdroj má své výhody i limity – od geografických omezení po technologické nároky. Díky inovacím a chytrým strategiím se však stávají stále důležitější součástí našeho energetického mixu.
Solární energie patří mezi nejrychleji rostoucí obnovitelné zdroje. Využívá sluneční záření k výrobě elektřiny a tepla prostřednictvím různých technologií:
Fotovoltaika je ideální pro domácnosti, firmy i veřejné budovy. Díky poklesu cen a vyšší účinnosti se solární technologie rychle rozšiřují. Vládní podpora, dotace a možnost prodeje přebytků do sítě z ní dělají atraktivní investici.
Novinky jako solární tašky nebo panely integrované do fasád posouvají využití slunce na zcela novou úroveň.
Větrná energie využívá sílu větru k výrobě elektřiny pomocí turbín. Je to čistý, bezemisní a ekonomicky výhodný způsob výroby energie.
Větrné elektrárny se staví:
Offshore farmy, například v Severním moři, mají obrovský potenciál vyrábět elektřinu bez zásahu do krajiny. Výzvou zůstává jejich napojení na síť, dopad na přírodu a veřejné přijetí. Nové technologie a chytré plánování mohou tyto překážky překonat.
Vodní energie je jedním z nejstarších a nejstabilnějších obnovitelných zdrojů. Využívá pohyb vody – z řek, přehrad nebo přílivu – k výrobě elektřiny pomocí turbín.
Typy vodních elektráren:
Výhodou vodních elektráren je schopnost rychle reagovat na změny v poptávce. Na druhou stranu mohou ovlivnit vodní ekosystémy a vyžadují pečlivé plánování. Udržitelný rozvoj vodní energie je klíčem k ochraně přírody i energetické stability.
Biomasa využívá organický materiál – dřevo, zemědělské zbytky nebo biologický odpad – k výrobě tepla, elektřiny a biopaliv. Její výhodou je zpracování odpadu a podpora místní ekonomiky.
Možnosti využití biomasy:
Díky moderním technologiím je spalování efektivní a s minimálními emisemi. Decentralizovaná výroba energie z biomasy je ideální pro menší obce. Klíčovou otázkou zůstává udržitelnost a šetrnost k přírodě.
Geotermální energie čerpá teplo z nitra Země a využívá ho k vytápění nebo výrobě elektřiny. Je stabilní, nezávislá na počasí a má velmi nízkou uhlíkovou stopu.
Využití geotermální energie je vhodné pro:
I když má největší potenciál v oblastech s vyšší geotermální aktivitou, i v Česku existují vhodné lokality. Pro širší využití je však potřeba investic, legislativní podpory a odvahy jít do nových projektů.
Obnovitelné zdroje energie už dávno nejsou jen módním trendem – stávají se základem udržitelné budoucnosti. Díky moderním technologiím dnes dokážeme stále efektivněji přeměňovat sluneční svit, vítr, vodu nebo teplo z okolního prostředí na čistou energii. Největší výhodou je rostoucí dostupnost těchto řešení – už nejsou výsadou velkých firem, ale běžně je využívají domácnosti i menší obce.
Jednou z nejrozšířenějších technologií je fotovoltaika. Solární panely přeměňují sluneční záření na elektřinu a jsou vhodné jak pro rodinné domy, tak pro průmyslové objekty. Přinášejí úsporu nákladů, energetickou soběstačnost a dlouhodobé snížení výdajů. V České republice každoročně roste počet domácností s vlastní solární elektrárnou, což potvrzuje důvěru veřejnosti v tuto technologii.
Další oblíbenou možností je solární ohřev vody – jednoduché a účinné řešení, ideální pro rekreační objekty nebo menší domy. Slunce zde zvládne ohřát vodu bez potřeby složitých systémů, což z něj činí cenově dostupnou a ekologickou volbu.
Větrné turbíny se stále častěji objevují na mořských pobřežích i otevřených pláních. Využívají sílu větru k výrobě elektřiny tiše, čistě a bez emisí. Jsou ideální pro země s omezeným prostorem na pevnině. Inspirativním příkladem je Dánsko, kde více než 40 % elektřiny pochází právě z větru.
Mezi další chytré technologie patří tepelná čerpadla, která získávají teplo ze vzduchu, země nebo vody a využívají ho k vytápění i chlazení budov. Jsou úsporná, ekologická a v kombinaci s fotovoltaikou tvoří téměř ideální řešení pro nízkoenergetické domy.
Rostoucí popularitu si získávají také virtuální baterie. Tyto systémy umožňují uchovávat přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů a využít ji později – například když slunce nesvítí nebo vítr nefouká. Navíc umožňují sdílení energie v rámci komunitních sítí a přispívají ke stabilizaci elektrické soustavy.
Co přinese budoucnost? Jaké nové technologie se objeví? Jaké výzvy bude třeba překonat, aby se obnovitelné zdroje energie staly běžnou součástí každodenního života? Právě odpovědi na tyto otázky rozhodnou o budoucnosti energetiky – a možná i o tom, jak budeme žít za pár let.
Skladem
Skladem
Svět čelí klimatické krizi a rostoucí závislosti na fosilních palivech. V této situaci je hledání udržitelných zdrojů energie naléhavější než kdy dřív. Jedním z klíčových směrů jsou biopaliva a další alternativní paliva vyráběná z obnovitelných surovin.
Nejde přitom jen o snižování emisí skleníkových plynů. Tato paliva zároveň posilují energetickou nezávislost a bezpečnost států. V následujících částech se podíváme na různé druhy biopaliv a jejich potenciál nahradit tradiční fosilní zdroje. Připraveni? Pojďme na to!
Bioplyn vzniká při rozkladu organických látek bez přístupu vzduchu – tzv. anaerobní digescí. Výsledkem je směs plynů, především metanu, kterou lze efektivně využít k výrobě tepla, elektřiny nebo jako palivo pro vozidla.
Hlavní výhody bioplynu:
V některých českých zemědělských podnicích se bioplynové stanice staly základem energetické soběstačnosti. A to je, ruku na srdce, krok správným směrem.
Bionafta a bioethanol patří mezi nejrozšířenější kapalná biopaliva a představují ekologičtější alternativu k tradičním pohonným hmotám.
|
Palivo |
Zdroj |
Využití |
Výhody |
|---|---|---|---|
|
Bionafta |
Rostlinné oleje (např. řepkový), živočišné tuky |
Dieselové motory (často bez úprav) |
|
|
Bioethanol |
Biomasa (kukuřice, cukrová třtina, brambory) |
Příměs do benzínu |
|
V některých zemích, jako je Brazílie, se bioethanol stal běžnou součástí palivového mixu. Obě tato biopaliva tak představují důležitý krok směrem k udržitelnější dopravě a čistší energetice.
Zelený vodík je často označován za „palivo budoucnosti“. Vyrábí se elektrolýzou vody za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů – například ze solárních nebo větrných elektráren. Výsledkem je vodík, jehož produkce nezatěžuje životní prostředí emisemi CO2.
Tato vlastnost z něj činí klíčový nástroj pro dekarbonizaci průmyslu a energetiky. Možnosti využití zeleného vodíku jsou široké:
V odvětvích jako je ocelářství, kde je snižování emisí obzvlášť náročné, může vodík sehrát zásadní roli. Nicméně jeho širší využití naráží na několik výzev:
Zůstává otázkou, jak rychle se podaří tyto překážky překonat a začlenit zelený vodík do běžného energetického systému. Možná právě to rozhodne o tom, jak čistá bude naše budoucnost.
Evropská strategie REPowerEU, představená Evropskou komisí v roce 2022, má za cíl zbavit Evropu závislosti na fosilních palivech a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie (OZE). Tato iniciativa reaguje na rostoucí geopolitickou nejistotu a usiluje o posílení energetické soběstačnosti členských států EU.
Pro Českou republiku to znamená zásadní proměnu energetického sektoru – od většího zapojení OZE do výroby elektřiny, přes modernizaci infrastruktury, až po snižování emisí skleníkových plynů.
Strategie REPowerEU přináší konkrétní investiční a legislativní nástroje, které mají urychlit rozvoj čistých technologií. V českém kontextu to znamená:
Česko však nesmí zůstat pasivní. Je třeba jednat, aby tato příležitost neproklouzla mezi prsty. Jaké konkrétní kroky jsou nutné?
Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 slouží jako strategický dokument, který určuje směr k naplnění evropských klimatických a energetických cílů. Jeho hlavními cíli jsou:
Mezi klíčové kroky patří:
Plán však přináší i výzvy:
Úspěch zelené transformace závisí na schopnosti tyto překážky překonat.
Od roku 2026 vstupuje v platnost zákon Lex OZE II, jehož cílem je zjednodušit a zrychlit povolovací procesy pro obnovitelné zdroje energie. Klíčovým prvkem jsou tzv. akcelerační oblasti – speciálně vymezené zóny, kde je výstavba OZE projektů výrazně jednodušší a rychlejší.
Výhody akceleračních oblastí:
Lex OZE II představuje důležitý milník na cestě k udržitelné energetice. Přesto zůstávají otázky:
Právě zde se otevírá prostor pro další legislativní a regulační vylepšení.
Financování je klíčovým faktorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. V České republice je k dispozici řada dotačních programů a finančních nástrojů, které mají pomoci překonat vysoké počáteční náklady a rozhýbat projekty, které by jinak zůstaly jen na papíře.
Mezi nejvýznamnější formy podpory patří:
Klíčovou otázkou zůstává: Jak tyto nástroje nastavit tak, aby byly:
Bez chytrého a cíleného financování se zelená budoucnost buduje jen těžko.
Energetika prochází zásadní proměnou – a to rychleji, než si mnozí uvědomují. Do popředí se dostávají inovativní modely a přístupy, které reagují na rostoucí požadavky na udržitelnost, efektivitu a soběstačnost. Nejde přitom pouze o nové technologie, ale i o změnu samotného myšlení v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie.
Mezi nejvýraznější trendy současnosti patří:
Tyto přístupy mění pravidla hry – snižují ekologickou zátěž, zvyšují bezpečnost dodávek a dávají lidem větší kontrolu nad tím, kolik energie spotřebují a odkud ji čerpají.
Komunitní energetika představuje cestu k tzv. energetické demokracii. V praxi to znamená, že se skupiny lidí – například obyvatelé jednoho domu nebo celé obce – spojí, investují do obnovitelných zdrojů (např. solárních panelů) a sdílejí mezi sebou vyrobenou elektřinu.
Hlavní výhody komunitní energetiky:
V některých českých obcích už taková energetická společenství úspěšně fungují. Lidé si sami vyrábějí a spravují vlastní elektřinu, čímž lépe reagují na místní potřeby a efektivněji využívají dostupné zdroje. Komunitní energetika je tak nejen technologickým, ale i společenským fenoménem.
Otázky do budoucna: Jaké další formy sdílení a spolupráce se mohou objevit? A jak to promění náš vztah k energii jako takové?
Skladem
Vyprodáno
Decentralizace výroby energie znamená odklon od velkých elektráren směrem k menším, lokálním zdrojům, které vyrábějí energii přímo tam, kde se spotřebovává – například na střeše rodinného domu nebo na okraji obce.
Typické příklady decentralizovaných zdrojů:
Výhody decentralizace:
Decentralizace a komunitní energetika se vzájemně doplňují – společně přispívají k transformaci energetického systému. Přesto však přinášejí i výzvy:
Odpovědi na tyto otázky budou klíčové pro budoucnost decentralizované energetiky.
Energetická účinnost je často opomíjeným, ale zásadním prvkem moderní energetiky. Nejde jen o to, odkud energii získáváme, ale především o to, jak efektivně ji využíváme.
Klíčové oblasti energetické účinnosti:
Například chytré termostaty dokážou automaticky upravit vytápění podle přítomnosti osob v domácnosti. Výsledek? Nižší účty, menší spotřeba a zachovaný komfort. Energetická účinnost tak přináší úspory, ekologické benefity i vyšší kvalitu života.
Otázka do budoucna: Jaké další technologie a přístupy nám pomohou zvýšit účinnost? A jak je dostat do běžného života tak, aby se staly standardem, nikoli výjimkou?
Obnovitelné zdroje energie dnes představují klíčový pilíř moderní energetiky a zároveň účinný nástroj ochrany životního prostředí. Slunce, vítr, voda a biomasa nejsou jen ekologické alternativy – jsou to strategické prostředky, které:
V následujících částech se podíváme, jak obnovitelné zdroje ovlivňují naši budoucnost – od zajištění energetické bezpečnosti, přes snižování emisí, až po podporu klimatické neutrality a ekonomického růstu.
V dnešní době je důležitější než kdy dřív, odkud pochází naše energie. Obnovitelné zdroje (OZE) nám umožňují vyrábět elektřinu z vlastních, nevyčerpatelných zdrojů – ať už jde o slunce, vítr nebo vodu. Tím se snižuje závislost na dovozu energií z geopoliticky nestabilních oblastí.
Příkladem je Dánsko, které díky masivním investicím do větrné energie dnes pokrývá více než 40 % své spotřeby elektřiny právě z větru. To je víc než jen ekologický úspěch – je to důkaz, že OZE jsou cestou k energetické stabilitě a nezávislosti.
Jak můžeme posílit naši soběstačnost? Mezi klíčové kroky patří:
Každý z těchto kroků nás přibližuje k větší bezpečnosti a stabilitě.
Dekarbonizace – tedy snižování emisí uhlíku – je nezbytná pro udržitelnou budoucnost. Obnovitelné zdroje v tom hrají klíčovou roli, protože umožňují výrobu elektřiny bez emisí skleníkových plynů.
Solární panely na střechách, větrné turbíny na horizontu nebo bioplynové stanice na venkově nejsou jen technologie – jsou to konkrétní kroky k nízkouhlíkové ekonomice.
Nové inovace tento přechod ještě urychlují. Patří mezi ně:
Otázkou zůstává: jak rychle dokážeme tyto technologie začlenit do každodenního života? A kolik jsme ochotni investovat, abychom to zvládli?
Klimatická neutralita znamená rovnováhu mezi emisemi, které vypouštíme, a těmi, které dokážeme odstranit z atmosféry. Obnovitelné zdroje jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak této rovnováhy dosáhnout.
Výroba elektřiny ze slunce, větru nebo vody neprodukuje žádné emise CO2. Například solární elektrárna s výkonem 1 MW může ročně ušetřit až 700 tun oxidu uhličitého – to je významná úleva pro planetu.
Pro dosažení klimatické neutrality je třeba:
Jakou roli v tom hrají jednotlivé státy? A co můžeme udělat my sami? Možná víc, než si myslíme.
Obnovitelné zdroje nejsou jen o ochraně klimatu. Přinášejí i konkrétní ekonomické výhody. Jednou z nejvýraznějších je tvorba nových pracovních míst – a to napříč celým odvětvím:
Například v Německu dnes pracuje v sektoru obnovitelných zdrojů více než 300 000 lidí. Tato pracovní místa bývají stabilní, dlouhodobá a často velmi dobře ohodnocená.
Rozvoj OZE přináší i další ekonomické benefity:
Tak co myslíte? Není právě tohle budoucnost, do které se vyplatí investovat?
V době, kdy svět hledá nové cesty k udržitelné energetice, obracíme pozornost i k méně tradičním zdrojům. Jedním z nejzajímavějších je energie přílivu a vln, která využívá přirozený pohyb mořské vody k výrobě elektřiny. Na první pohled se může zdát, že jde o jednoduchý princip – a v jádru tomu tak skutečně je. Realizace v praxi je však mnohem složitější.
Tento typ obnovitelné energie má obrovský potenciál, zejména v oblastech s výrazným přílivem a silným vlnobitím. Jeho největší výhodou je stabilita. Zatímco sluneční svit může být omezen oblačností a vítr se může kdykoli utišit, příliv a odliv se řídí gravitačními zákony – a ty jsou předvídatelné a pravidelné. Díky tomu je energie mořského pohybu ideálním doplňkem k solárním a větrným zdrojům.
Ovšem mořské prostředí představuje značné technologické výzvy. Instalace turbín na mořském dně vyžaduje:
To vše znamená vysoké investiční náklady, které jsou v současnosti hlavní překážkou širšího rozšíření této technologie.
Otázka tedy zní: Jak tyto překážky překonat? Jaké nové technologie nám umožní snížit náklady a zvýšit efektivitu? A jak může energie z mořského pohybu přispět k vytvoření stabilnější, zelenější a odolnější energetické sítě? Odpovědi na tyto otázky budou klíčové pro budoucnost této perspektivní technologie.
Pro objektivní posouzení musíme obnovitelné zdroje porovnat s tradičními – tedy s fosilními palivy, jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn. Ty sice dlouho dominovaly světové energetice, ale za vysokou ekologickou cenu. Spalování fosilních paliv je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů, které:
Naopak obnovitelné zdroje – včetně energie přílivu a vln – umožňují výrobu elektřiny bez přímých emisí CO2. To je jejich zásadní výhoda. Samozřejmě i tyto technologie mají své slabiny, jako jsou:
Z dlouhodobého hlediska však přínosy jednoznačně převažují nad nevýhodami.
V přímořských oblastech může energie z vln představovat stabilní a ekologický zdroj, který efektivně doplňuje solární a větrné elektrárny. Jak ale urychlit přechod k čistší energetice? Řešení spočívá v kombinaci několika klíčových faktorů:
Jen kombinací těchto kroků dokážeme překonat současné limity a naplno využít potenciál obnovitelných zdrojů – včetně těch méně tradičních, jako je energie mořského pohybu. Právě v nich se může skrývat klíč k udržitelnější budoucnosti.
V posledních letech se obnovitelné zdroje energie staly středem pozornosti – nejen v České republice, ale napříč celou Evropou. Klimatické změny už nejsou hrozbou budoucnosti, ale realitou, která si žádá okamžitou reakci. S tím roste i důraz na energetickou bezpečnost a soběstačnost. Obnovitelné zdroje se tak stávají klíčovým pilířem národních i evropských strategií. Co dnes skutečně hýbe tímto sektorem? A kam směřujeme do roku 2030?
Jedním z nejvýraznějších trendů je rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie. Tento vývoj je poháněn především:
Do roku 2030 se očekává, že obnovitelné zdroje sehrají klíčovou roli v dekarbonizaci energetiky a přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Otázkou zůstává, jaké nové technologie a strategie nám v tom pomohou a jaké překážky bude třeba překonat, aby se z obnovitelných zdrojů stal skutečný základ našeho energetického systému.
Struktura obnovitelných zdrojů v České republice prochází dynamickým vývojem. Energetika 21. století klade důraz na udržitelnost, soběstačnost a flexibilitu. V současnosti dominují:
Tyto zdroje přispívají ke snižování emisí a zároveň posilují energetickou nezávislost České republiky.
V posledních letech dochází k prudkému nárůstu instalované kapacity, a to díky:
Jak dále posílit tuto strukturu? Mezi klíčové směry rozvoje patří:
Tyto inovace mohou zásadně přispět k dosažení klimatických cílů a zvýšit odolnost energetické infrastruktury vůči krizím a výkyvům.
Bez silných hráčů by transformace nebyla možná. Skupiny ČEZ a E.ON disponují nejen rozsáhlými zdroji, ale i odpovědností za směr, kterým se česká energetika bude ubírat.
ČEZ jako jeden z největších energetických koncernů ve střední Evropě:
E.ON se profiluje jako lídr v oblasti udržitelných řešení:
Obě společnosti tak nejen reagují na aktuální výzvy, ale aktivně formují budoucnost české energetiky.
Jaké další kroky by mohly podniknout?
Rozhodnutí těchto firem mohou zásadně ovlivnit tempo a efektivitu přechodu České republiky k bezemisní budoucnosti. A to je výzva, kterou se vyplatí přijmout – nejen kvůli klimatu, ale i kvůli naší energetické nezávislosti a stabilitě.
Čtěte také: Jaká fotovoltaická instalace bude nejlepší pro tepelné čerpadlo?
Tekutá tepelná média – voda nebo glykol?
Tepelné čerpadlo z klimatizací - funguje to? Stojí to za to?
Chladící media, chladivo do tepelného čerpadla nebo klimatizaci. Jak se liší a jaký výměník na ně použít?
Tepelná čerpadla, klimatizace a chlazení - pájení trubek, výměníků tepla, atd
Druhy tepelných čerpadel. Jaký typ tepelného čerpadla vybrat do domu?
Tepelné čerpadlo ve starém domě - upřímně - vyplatí se to?
Zanechat komentář