# Co je nerezová ocel? # nerezová # kyselinuvzdorná ocel # nerez
Nerezová ocel není jednotný materiál – je to skupina ocelových slitin, které díky dostatečnému obsahu chromu (minimálně 10,5 %) jsou poměrně odolné proti korozi, více či méně v závislosti na složení. Lidově nazývaná „nerezka“ – nachází široké uplatnění jak v průmyslu, tak v každodenním životě – od kuchyňského vybavení po průmyslové nebo hydraulické instalace. V závislosti na chemickém složení a vlastnostech se rozlišují různé druhy nerezové oceli, které se vyznačují různými vlastnostmi a cenou, i když vypadají podobně.
To je obecný názor mezi laiky. Nerezová ocel, jak jsme zmínili, může být různá, existují její různé druhy a v závislosti na chemickém složení a stupni ochrany (tzv. pasivace) může stále za určitých podmínek rezivět – tedy korodovat, i když samozřejmě mluvíme o velmi náročných podmínkách, jako je styk s agresivními médii, dlouhodobé vystavení škodlivému působení minerálních solí nebo chloridů apod. Klíčem je správný výběr typu nerezové oceli s odpovídající úrovní pasivace pro konkrétní použití a potenciální agresivitu prostředí.
Určitě každý z nás ví, že například podběhy automobilů mají tendenci časem rezivět – nebo že sůl sypaná na silnice v zimě může ničit karoserii, která je přece vyrobena z nerezové oceli. Nerezová ocel za konkrétních podmínek také může rezivět a přívlastek „nerezová“ zde není bezpodmínečný.
Níže uděláme krátký přehled druhů nerezové oceli a podíváme se na jejich chemické složení, přičemž zvážíme, jaký vliv na jejich odolnost proti korozi má jejich obsah. Která z nich je dobrá volba, proč se v určitých aplikacích používá ten či onen druh nerezové oceli a nakonec – jaký to má dopad na ekonomiku.
Nerezová ocel 304 nebo S304 je jeden z nejčastěji používaných druhů nerezové oceli na světě. Patří do skupiny austenitických ocelí a obsahuje přibližně 18 % chromu a 8 % niklu. Druh oceli 304 je:
Tato ocel je nerezová, ale ne plně kyselinuvzdorná, bez úplné ochrany – může podléhat korozi v prostředích obsahujících chloridy (např. slaná voda). Velmi často se však používá k výrobě běžných doplňků nebo prvků topné nebo sanitární techniky, jako jsou podlahové odtoky, rozdělovače topení, filtry nebo prvky topných systémů. Upravená voda, jaká se vyskytuje v síti, není pro ocel S304 žádným problémem. Není však vhodná pro podzemní, spodní a neupravené vody, protože ty často mohou obsahovat minerální soli, které časem způsobí korozi (samozřejmě to také závisí na obsahu takové vody).
Ocel 316 je vylepšená verze oceli 304, s přídavkem molybdenu (min. 2–3 %), což výrazně zvyšuje její odolnost proti korozi v agresivních prostředích, např. v chemickém průmyslu. Díky tomu, že molybden zvyšuje její odolnost proti kyselým prostředím:
Kyselinuvzdorná ocel 316 – také může korodovat při použití s velmi agresivními médii – ale existuje také možnost zvýšení obsahu molybdenu, což automaticky zvyšuje její odolnost např. proti vodě obsahující sůl.
V případě větších bloků oceli 316 je v podstatě materiálem odolným proti vodě s omezenou koncentrací solí – pokud je to ocel s vysokým obsahem molybdenu, může být použita také v lodním průmyslu, tedy v lodích plujících po slaných vodách.
➡️ Jinak však vypadá odolnost kyseluvky proti soli, chloridům a minerálním solím v případě tenkých plechů oceli, v takovém případě může přídavek soli způsobit její poškození a vyžadovala by skutečně vysoký obsah molybdenu a zvláštní ochranu. Příkladem jsou zde např. deskové výměníky tepla – zařízení z oblasti topné techniky používané jako komponenty kotlů nebo tepelných čerpadel. Skládají se z destiček o tloušťce pouhých 0,3 mm – proto i při použití nerezové oceli 316 by neměly být používány s vodou obsahující sůl, a také s podzemní vodou, jejíž složení není známo.
Kromě oceli 304 a 316 se setkáváme s dalšími – ale jsou to specializovanější druhy, proto se o nich slyší méně často. Příklady mohou být:
Kromě toho existuje také řada druhů nerezové oceli se zvýšenou odolností proti korozi – s vyšším obsahem molybdenu, o čemž napíšeme v další části článku.
Tato pojmy se vždy nepřekrývají. Ne každá nerezová ocel je kyselinuvzdorná, ale každá kyselinuvzdorná ocel je nerezová.
Proč se přidává molybden? Odpověď je jednoduchá. Molybden je prvek, který umožňuje zvýšit odolnost nerezu proti korozi, protože sám jako chemický prvek vykazuje velmi vysokou odolnost. Přidání molybdenu je samozřejmě dodatečným nákladem při výrobě oceli v ocelárnách, ale některé aplikace to vyžadují.
Molybden (Mo) v oceli zlepšuje:
V nerezu 304 – obsah molybdenu je obvykle stopový, v nerezu 316 – již činí minimálně 2–3 %, ale používá se také přídavek až 10 % molybdenu. Samozřejmě stále je třeba mít na paměti, že molybden v nerezce není vždy konečným řešením zajišťujícím odolnost. Kromě toho má ocel ještě jednu nevýhodu – je těžká. Proto se v mnoha aplikacích používá považovaný za maximálně odolný a zároveň lehký – titan. Titan (Ti) je však vzácný materiál – a proto mnohem dražší než ocel. Níže příkladové srovnání bazénových výměníků tepla vyrobených z oceli a z titanu – které názorně ukazuje rozdíl v ceně.
Vyšší obsah molybdenu v podstatě způsobuje, že technicky daná slitina získává poněkud jinou klasifikaci, aby tedy náš článek byl kompletní, níže uvádíme také příklady dalších druhů nerezu. Můžete se setkat se symboly jako:
Přestože ocel byla známá již ve starověku, v podstatě nebylo možné její široké použití, protože nebyl znám způsob její masové a relativně levné výroby. Byla vzácností, např. ve středověku byly ocelové meče tak cenné, že je rytíři měli jen zřídka a častěji používali železné nástroje, navzdory mýtům a populárním filmům.
Průlom nastal v 19. století – v roce 1856, kdy ve Velké Británii Henry Bessemer vyvinul první účinný průmyslový proces výroby oceli z surového železa – umožňující odstranění nečistost foukáním vzduchu. To umožnilo stavbu světa, jaký známe – teprve tehdy se stal možný skutečný a rychlý rozvoj železnice, která postupně propojila i vzdálená města a umožnila existenci světa, jaký známe.
Nerez však byl vytvořen až později – teprve v roce 1913, opět v Anglii, která se tehdy připravovala na válku s Německem, která vypukla o rok později – jako I. světová válka.
Podívejte se také na další naše materiály na technickém blogu Nordic Tec
Zanechat komentář