Energetika v Česku, co o ní říká zahraničí

Následující příspěvek je překladem článku napsaného polskou redakcí, a proto doufáme, že nám trochu ukáže, jak je česká energetika vnímána z pohledu našich sousedů. Mají se Češi za co stydět? Nebo je tomu právě naopak? Zveme vás ke čtení.

---

Česko – země, která vsadila na energetickou stabilitu v době, kdy její větší soused – země, která byla kdysi považována za velmi rozumnou – odstavuje jaderné elektrárny. Řeč je o Německu, které prochází obrovskou energetickou krizí, mimo jiné v důsledku svých rozhodnutí o odklonu od jaderné energetiky.

Česká republika již řadu let vede energetickou politiku založenou především na bezpečnosti dodávek a zachování konkurenceschopnosti ekonomiky. Ideologie prosazovaná v EU, která nutí k investicím do obnovitelných zdrojů energie, je samozřejmě implementována, ale nejsou podnikány žádné riskantní kroky. Na rozdíl od některých evropských států, které velmi rychle omezovaly konvenční energetiku, zvolili Češi postupnější přístup. Jejich energetický mix byl po mnoho let založen na dvou pilířích: jaderné energetice a uhlí, zejména hnědém uhlí. V současnosti se však země konečně nachází v období transformace, jejímž cílem je snížení emisí, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a další posilování role jádra.

Co stojí za zmínku hned na začátku – Češi v době drahé energie na energii vydělávají, protože jsou jejími exportéry. To v podstatě ukazuje, že po mnoho let spravovali svou energetiku velmi rozumně a mohou být v této oblasti příkladem pro mnoho zemí.

Pragmatismus po česku – je to vidět v energetice

Česká energetická politika je často uváděna jako příklad pragmatického přístupu k transformaci, zejména když na Západě byla v určitém období hlavním motorem přijímaných rozhodnutí klimatická ideologie. Praha nepočítá s úplným opuštěním stabilních zdrojů energie ve prospěch samotných obnovitelných zdrojů, ale buduje systém založený na několika vzájemně se doplňujících technologiích. Jaderná energie má zajišťovat stabilní výrobu po celý den, obnovitelné zdroje mají zvyšovat podíl čisté energie a plyn a další flexibilní zdroje mají plnit roli zabezpečení systému v přechodných obdobích.

Je třeba mít na paměti, že vzhledem k absenci přístupu k moři (Česko je vnitrozemská země) by Praha při spoléhání na dovážené suroviny (například plyn) byla vždy do určité míry závislá na jiných zemích, přinejmenším z hlediska infrastruktury, i když je obklopena zeměmi, které jsou formálně spojenci jak z hospodářského, politického, tak i vojenského hlediska. Jednotlivé české vlády obstály ve zkoušce energetické nezávislosti velmi dobře – a tomuto nebezpečí se rozhodně vyhnuly, přestože v Praze v průběhu let vládly různé politické frakce. Energetický mix dnešního Česka je částečně také výsledkem rozhodnutí přijímaných ještě v době existence Československa (které se rozpadlo v roce 1993), například rozhodnutí o rozvoji jaderné energetiky. Po pádu komunismu Češi zdědili po předchozím režimu mnoho zanedbaných odvětví, naštěstí se však plány rozvoje jaderné energetiky přijaté v 70. a 80. letech dnes ukazují jako správné.

• ✅ Podívejte se: Výměníky tepla značky Nordic Tec

Skladem

Výměník tepla Ba-16-32 20-40kW 1"

NT Ba-16-32

2 799,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Výměník tepla Ba-60-60 5/4" 120-230 kW

NT Ba-60-60

12 999,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Výměník tepla Ba-115-170 2,5" (65) 800-1620 kW

CZ-vymenik-tepla-Ba-115-170

70 999,00 Kč

View

Jak vypadá český energetický mix?

Český energetický mix byl po mnoho let jedním z nejcharakterističtějších ve střední Evropě. Velkou roli hrály uhelné elektrárny, zejména ty využívající domácí ložiska hnědého uhlí. Zároveň má Česko rozvinutou jadernou energetiku, která se stala jedním z nejdůležitějších prvků elektroenergetického systému. V současnosti jádro zajišťuje významnou část výroby elektrické energie a je považováno za základ budoucí transformace. Myšlenky na opuštění jaderné energetiky, jako tomu bylo v Německu, nejsou v Praze brány vážně. V roce 2024 bylo přibližně 41 % energie vyrobené v Česku produkováno jadernými reaktory.

V posledních letech se podíl jednotlivých zdrojů postupně mění. Výroba z uhlí klesá, zatímco význam nízkoemisní energetiky roste. Podle předpokladů české energetické politiky má podíl obnovitelných zdrojů energie systematicky růst, avšak bez opuštění jaderné energetiky.

Jaderné elektrárny v Česku

Jaderná energetika je nejdůležitějším prvkem české energetické strategie, takže jaderné elektrárny v Česku nejsou reliktem minulosti. Existují dokonce plány na rozšíření české jaderné energetiky, protože vláda v Praze zřejmě zastává vyvážený a rozumný přístup k obnovitelným zdrojům energie. Vláda tedy podporuje jejich rozvoj a nabízí řadu pobídek, ale nevidí možnost založit na nich celý energetický systém a přisuzuje jim doplňkovou roli. Nenabízí dotace či podpory srovnatelné například s těmi, které byly v sousedním Polsku (byly skutečně obrovské), protože si uvědomuje jejich nestabilitu a drží se jasně stanovených proporcí. Důležitější jsou v Česku stále jaderné elektrárny.

Česko má dvě hlavní jaderné elektrárny: Dukovany a Temelín. Tyto objekty zajišťují velkou část domácí výroby elektrické energie a umožňují omezovat závislost na fosilních palivech. Není vyloučeno, že v budoucnu podíl jaderných elektráren v energetickém mixu ještě vzroste.

Jaderné elektrárny v Česku – 2 hlavní elektrárny na jihu země

Budoucnost jaderných elektráren v Česku

Češi nejen udržují stávající reaktory v provozu, ale plánují také jejich rozvoj. Zvláště důležité je rozšíření elektrárny Dukovany, kde se počítá s výstavbou nových jaderných bloků. Současně jsou rozvíjeny koncepce týkající se malých modulárních reaktorů SMR, které by v budoucnu mohly doplnit tradiční jaderné elektrárny.

Další – třetí jaderná elektrárna má vzniknout v Tušimicích, tentokrát v severozápadním Česku. Zatím je to však teprve otázka budoucnosti, protože výstavba má začít až v roce 2034 a plánované uvedení do provozu je stanoveno na rok 2038. Výkon elektrárny má činit 1,5 GW.

Takový přístup ukazuje, že Česko nepovažuje jádro za přechodnou technologii, ale za strategický zdroj energie na celá desetiletí. Podařilo se mu přečkat tlak, který po určitou dobu vyvíjel Berlín ve snaze prosazovat politiku založení energetiky sousedních zemí na ruském plynu – řeč je samozřejmě o Nord Stream 2. Dnes víme, že tato politika nakonec po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 selhala.

Jaderné elektrárny jsou zvláště důležité pro zemi se silným průmyslem, který potřebuje stabilní a předvídatelné dodávky energie, a Česko takový průmysl má. Již před první světovou válkou bylo Česko považováno za silně industrializovanou zemi. Bez levné energie přestane být český průmysl konkurenceschopný. Český průmysl je významným dodavatelem komponentů pro německý průmysl (závislost na Německu je v tomto ohledu označována za velkou slabinu české ekonomiky). Pokud však Česko nebude mít stabilní a levnou energii, lze si snadno představit situaci, kdy jeho roli v dodavatelském řetězci budou postupně přebírat země, které mají v této oblasti nižší náklady. Konkurence v regionu je silná.

Uhlí – stále důležité, ale s jasně vymezenou budoucností

Po celá desetiletí bylo české uhlí základem české energetiky. Uhelné elektrárny zajišťovaly jak výrobu elektrické energie, tak teplo pro systémy dálkového vytápění v mnoha městech. Dodnes zůstává uhlí důležitým prvkem systému, jeho význam však postupně klesá.

Česko plánuje odchod od uhlí, ale tento proces má probíhat postupně. Podle současných předpokladů země směřuje k ukončení uhelné energetiky přibližně kolem roku 2033. Zároveň úřady zdůrazňují nutnost zachování energetické bezpečnosti, proto přechodné období vyžaduje odpovídající nahrazení uhelných kapacit jinými zdroji. Místy se objevuje kritika tak ambiciózních předpokladů, zejména v kontextu určitého ústupu od nejradikálnějších klimatických plánů, a to i v EU. Zahraniční tlak na opuštění uhlí je nesrovnatelně menší než před několika lety.

V praxi to znamená, že Česko nechce zopakovat německý scénář rychlého odstavení stabilních zdrojů energie bez zajištění alternativy. Hlavními náhradami mají být jádro, obnovitelné zdroje energie a částečně plyn. V tomto ohledu bude důležitá spolupráce s Polskem, které disponuje vynikající přepravní infrastrukturou, je připraveno na příjem a redistribuci amerického plynu (řeč je o LNG terminálech), ale také na distribuci norského plynu (Baltic Pipe).

Obnovitelné zdroje energie v Česku

Při pobytu v Česku se může zdát, že instalace využívající obnovitelné zdroje energie jsou k vidění poměrně často. S odstupem let lze však říci, že obnovitelné zdroje energie se v Česku nakonec rozvíjely poněkud pomaleji než v některých zemích západní Evropy, ale také ne tak rychle jako na srovnatelných trzích rozvíjejících se sousedních zemí. Nedocházelo zde k investičnímu boomu ve fotovoltaice srovnatelnému se sousedním Polskem, které bylo v určitém období zemí, kde se instalovalo nejvíce fotovoltaických systémů v Evropě, a to i s ohledem na demografickou velikost daného trhu. Při hodnocení s odstupem let je však třeba se zamyslet, zda na tom Češi skutečně tratí. Například v Polsku, kde trh OZE narostl do obrovských rozměrů, avšak uměle podporovaných dotacemi, byly fotovoltaické panely instalovány i na domech obývaných například dvěma důchodci. Není vůbec samozřejmé, zda budou takové malé domácí elektrárny nakonec ekonomicky výhodné. Ne všude to mělo ekonomické opodstatnění a obrovské množství dotací skutečně výrazně zvýšilo ceny instalací. Výrazně také navýšilo marže a tak vysoké dotace určené především na fotovoltaiku v praxi znamenaly dotování výrobců fotovoltaiky z... Číny (protože si všichni uvědomujeme, že fotovoltaické panely instalované na evropských střechách nejsou evropské výroby). V Česku se fotovoltaika rozvíjela vyváženým způsobem, možná pomaleji než na některých trzích – někdy však promyšleněji. Absence tak agresivních dotací paradoxně pomohla zabránit některým patologickým jevům.

Menší počet investic do OZE vyplývá také ze skutečnosti, že země má méně příznivé podmínky pro větrnou energetiku než přímořské státy a nedisponuje obrovským hydroenergetickým potenciálem.

Největší význam mezi OZE mají v současnosti stejně fotovoltaické instalace, biomasa a následně vodní energetika. Česko však plánuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, zejména prostřednictvím dalšího rozvoje solární energetiky a decentralizovaných lokálních instalací.

Česká strategie se zároveň liší od přístupu států, které chtějí založit celý energetický systém především na OZE. V Praze se předpokládá, že obnovitelné zdroje budou důležitou součástí energetického mixu, ale potřebují stabilní doplnění v podobě jaderné energetiky. To si zřejmě zaslouží obdiv.

• ✅ Podívejte se: Čerpadlové sestavy GPN značky Nordic Tec

• Nové

Skladem

Sestava GPN-4 | Čerpadlová skupina pro 3 okruhy se směšovačem

CZ-cerpadlova-sestava-se-smesovanim-GPN-4

11 899,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Sestava GPN-3 | 2× Čerpadlová skupina se směšováním

CZ-cerpadlova-sestava-se-smesovanim-GPN-3

7 699,00 Kč

Přidat do košíku

Skladem

Čerpadlová skupina s třícestným ventilem pro podlahové topení nebo radiátory | Nordic...

CZ-cerpadlova-skupina-GPN-180-3DR

2 649,00 Kč

Přidat do košíku

Česko a energetická transformace – vlastní cesta namísto revoluce

Česká energetická transformace probíhá jinak než v mnoha evropských zemích. Namísto rychlého odklonu od všech konvenčních zdrojů sází Česko na postupnou změnu struktury výroby energie.

Hlavním cílem je snížení emisí při současném zachování konkurenceschopnosti průmyslu. Česko je silně industrializovanou zemí, proto má přístup k levné a stabilní energii obrovský význam pro ekonomiku. Příliš rychlý růst nákladů na energii by mohl negativně ovlivnit strojírenský a automobilový průmysl i další exportní odvětví.

Z tohoto důvodu česká energetická politika počítá s rozvojem nízkoemisních technologií, ale zároveň ponechává prostor pro zdroje zajišťující stabilitu systému.

Jaderné elektrárny – vsadí Česko na SMR a nové technologie?

Jedním ze směrů rozvoje české energetiky jsou malé modulární reaktory SMR. Tato technologie je vnímána jako potenciální doplněk velkých jaderných elektráren. Výhodou SMR má být možnost výstavby menších jednotek, které lze snadněji přizpůsobit potřebám průmyslu nebo lokálních systémů dálkového vytápění.

Česká energetická společnost ČEZ analyzuje možnost využití této technologie a spolupracuje mimo jiné na projektech souvisejících s modulárními reaktory. První zařízení tohoto typu jsou však stále otázkou budoucnosti, protože vyžadují další technologický rozvoj a odpovídající regulační postupy.

Pokud se SMR ukážou jako ekonomicky konkurenceschopné, mohou se stát dalším prvkem českého energetického modelu vedle velkých jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů energie.

Shrnutí – český energetický model sází na rovnováhu

Česká energetika je příkladem systému, který se snaží spojit klimatické cíle s energetickou bezpečností a potřebami ekonomiky. Země se nevzdává jádra, postupně omezuje uhlí a rozvíjí obnovitelné zdroje energie.

Nejdůležitějším prvkem budoucího energetického mixu Česka pravděpodobně zůstane jaderná energetika. OZE budou zvyšovat svůj podíl, zatímco konvenční zdroje budou postupně omezovány – i když to není jisté v případě jaderné energie, protože v zemi stále ještě neexistuje konsenzus.

Český příklad ukazuje, že energetická transformace nemusí znamenat úplné opuštění stabilních zdrojů energie. Model našich jižních sousedů je založen především na zajištění toho, aby energie byla zároveň čistá, cenově dostupná a spolehlivá pro průmysl i obyvatele.

BLOG:

• Francie – země s největším podílem jaderné energetiky na světě
• Jak funguje bezpečnostní ventil?
• Výběr výměníku pro glykolový ohřívač vzduchu