Tepelná čerpadla jsou moderní zařízení, která umožňují efektivně vytápět a chladit budovy pomocí energie z okolí. Jsou propagována a v podstatě jsou již vnímána jako ekologická alternativa k tradičním topným systémům. Abychom však plně posoudili jejich dopad na životní prostředí, je třeba věnovat pozornost parametrům souvisejícím s použitými chladivy. Vedle koeficientu GWP je jedním z klíčových ukazatelů ODP.
ODP je zkratka z anglického Ozone Depletion Potential, což se překládá jako „potenciál poškozování ozonové vrstvy“. Jedná se o číselnou hodnotu udávající, do jaké míry daný plyn přispívá k degradaci ozonu v atmosféře. Samozřejmě jde o plyn použitý v tepelném čerpadle jako pracovní médium, často ne zcela přesně nazývaný freon. Ukazatel ODP se tedy vlastně vztahuje spíše k chladivu použitému v tepelném čerpadle než k samotnému čerpadlu.
Číselná škála ukazatele ODP je stanovena vzhledem k chladivu CFC-11, pro které ODP činí 1. Pokud má tedy jiné chladivo ODP = 0,1, znamená to, že jeho vliv na ozonovou vrstvu je desetkrát menší než v případě CFC-11. Nebo jednodušeji – z ekologického hlediska – čím nižší ODP, tím lépe. Ideálně by mělo být 0 (což je možné).
Chladiva používaná v tepelných čerpadlech jsou zodpovědná za přenos tepelné energie v systému – bez nich není fungování tepelného čerpadla možné. V minulosti se používaly plyny, které měly vysoké ODP, jako byl starý R12 nebo R22, což vedlo k ničení ozonové vrstvy. Ještě v době, kdy byla tepelná čerpadla v plenkách – v 70. a 80. letech 20. století, bylo zjištěno, že ozonová vrstva v zemské atmosféře se ztenčuje. Tehdy se tyto plyny nepoužívaly hlavně v tepelných čerpadlech, protože tato zařízení se na širokém trhu téměř nevyskytovala. Častěji se objevovaly např. v ledničkách nebo klimatizacích. V reakci na rychlou degradaci ozonové vrstvy západní země pod vedením Kanady – za využití struktur OSN – dosáhly podpisu v roce 1987 tzv. Montrealského protokolu, ve kterém se řada zemí rozhodla zavázat k ukončení používání chladiv s vysokým ODP. V roce 1987 v Montrealu protokol podepsalo 47 zemí – včetně USA a SSSR – a také mnoho menších států. Později jej podepsaly další státy, dnes zahrnuje prakticky celý svět (197 zemí).
Takže – současné platné předpisy – mj. ty, které zavedl Montrealský protokol – zakazují používání látek s významným potenciálem poškozování ozonu, proto moderní tepelná čerpadla využívají chladiva s ODP rovným 0.
Většina v současnosti používaných chladiv v tepelných čerpadlech, jako je R410A, R32 nebo R290 (propan), se vyznačuje nulovým ODP. To znamená, že i v případě netěsnosti a úniku chladiva do atmosféry nebude přímo způsobovat ničení ozonové vrstvy. Je však třeba pamatovat na to, že stejná chladiva mohou mít vysoký ukazatel GWP, a thus ovlivňovat skleníkový efekt – protože ODP není jediným koeficientem rozhodujícím o tom, zda je dané zařízení šetrné k životnímu prostředí.
Koeficient ODP (Ozone Depletion Potential) byl zaveden koncem 70. let 20. století, když vědci začali podrobněji zkoumat vliv freonů a dalších halogenovaných látek na ozonovou vrstvu.
Jako první pojem ODP popsali prof. Mario Molina a prof. F. Sherwood Rowland v roce 1974 ve své vědecké práci, ve které prokázali, že sloučeniny CFC (chlorfluoruhlovodíky) mohou způsobovat rozpad ozonu ve stratosféře. Ukazatel ODP se začal běžně používat v 80. letech, kdy započaly mezinárodní akce na ochranu ozonu, zejména v rámci Montrealského protokolu z roku 1987. Dnes se o něm mluví o něco méně než např. o ukazateli GWP (udávajícím vliv plynu na vytváření skleníkového efektu), ale může to souviset s tím, že po podpisu Montrealského protokolu většina zemí účinně přijala opatření s cílem omezit a stáhnout plyny s vysokým koeficientem ODP (i když to trvalo nějaký čas). Dnes se již objevují vědecké zprávy, které zaznamenávají obnovu ozonové vrstvy, a dokonce, že před rokem 2100 může dosáhnout velikosti srovnatelné se stavem z roku 1970, navzdory probíhajícímu technologickému rozvoji.
ODP je důležitý parametr z hlediska ochrany životního prostředí, určující vliv chladiva na ozonovou vrstvu. U moderních tepelných čerpadel ODP obvykle činí 0, což je v souladu s mezinárodními předpisy a ekologickými cíli. Přesto při výběru tepelného čerpadla je vhodné analyzovat nejen ODP, ale i GWP, aby zařízení bylo bezpečné pro ozonovou vrstvu a zároveň mělo minimální dopad na klimatické změny.
BLOG:
Podívejte se také na – tepelné výměníky pro chladiva Nordic Tec:
Jaký deskový výměník pro tepelné čerpadlo?
Jak funguje protiproudý výměník tepla?
Freonový výměník tepla chladivo-voda - charakteristika, princip činnosti, konstrukce
Deskové výměníky tepla pro klimatizaci – co se vyplatí vědět?
Tepelná izolace pro deskový výměník tepla - je potřeba?
Zamrznutí tepelného čerpadla - příčiny, následky
Zanechat komentář